وَٱلنَّٰزِعَٰتِ غَرْقًۭا

Při silou vytrhujících,

وَٱلنَّٰشِطَٰتِ نَشْطًۭا

při čile prohánějících,

وَٱلسَّٰبِحَٰتِ سَبْحًۭا

při plavně se nesoucích,

فَٱلسَّٰبِقَٰتِ سَبْقًۭا

při usilovně se předbíhajících,

فَٱلْمُدَبِّرَٰتِ أَمْرًۭا

při rozkazy uspořádávajících!

يَوْمَ تَرْجُفُ ٱلرَّاجِفَةُ

V den, kdy rozezní se znějící

تَتْبَعُهَا ٱلرَّادِفَةُ

a přijde po ní následující,

قُلُوبٌۭ يَوْمَئِذٍۢ وَاجِفَةٌ

v ten den se všechna srdce rozbuší

أَبْصَٰرُهَا خَٰشِعَةٌۭ

a zraky jejich se hanbou zkruší!

يَقُولُونَ أَءِنَّا لَمَرْدُودُونَ فِى ٱلْحَافِرَةِ

Říkají: "Což vskutku budeme vráceni v stav původní,

أَءِذَا كُنَّا عِظَٰمًۭا نَّخِرَةًۭ

až staneme se kostmi zpráchnivělými?"

قَالُوا۟ تِلْكَ إِذًۭا كَرَّةٌ خَاسِرَةٌۭ

A připojí: "To věru návrat byl by záhubný!"

فَإِنَّمَا هِىَ زَجْرَةٌۭ وَٰحِدَةٌۭ

A ozve se jen zvuk jediný,

فَإِذَا هُم بِٱلسَّاهِرَةِ

a hle, octnou se bdící na zemi!

هَلْ أَتَىٰكَ حَدِيثُ مُوسَىٰٓ

Zdaž donesla se ti o Mojžíšovi zpráva,

إِذْ نَادَىٰهُ رَبُّهُۥ بِٱلْوَادِ ٱلْمُقَدَّسِ طُوًى

když Pán jeho naň zavolal v údolí posvátném Tuwá:

ٱذْهَبْ إِلَىٰ فِرْعَوْنَ إِنَّهُۥ طَغَىٰ

"K Faraónovi se vydej, neb on věru zpupným se projevil,

فَقُلْ هَل لَّكَ إِلَىٰٓ أَن تَزَكَّىٰ

a rci mu: "Což se nepatří, aby ses očistil

وَأَهْدِيَكَ إِلَىٰ رَبِّكَ فَتَخْشَىٰ

a já abych tě dovedl k Pánu tvému a ty se Ho bál?"

فَأَرَىٰهُ ٱلْءَايَةَ ٱلْكُبْرَىٰ

A znamení největší mu ukázal,

فَكَذَّبَ وَعَصَىٰ

však ten za lež je prohlásil a neposlušný byl,

ثُمَّ أَدْبَرَ يَسْعَىٰ

pak zády se otočil a pryč pospíšil

فَحَشَرَ فَنَادَىٰ

a lidi své si shromáždil a pak prohlásil:

فَقَالَ أَنَا۠ رَبُّكُمُ ٱلْأَعْلَىٰ

"Já vaším pánem jsem nejvyšším!"

فَأَخَذَهُ ٱللَّهُ نَكَالَ ٱلْءَاخِرَةِ وَٱلْأُولَىٰٓ

A učinil jej Bůh na onom i tomto světě trestem varovným,

إِنَّ فِى ذَٰلِكَ لَعِبْرَةًۭ لِّمَن يَخْشَىٰٓ

a pro toho, kdo naplněn je bázní, to věru bude poučením!

ءَأَنتُمْ أَشَدُّ خَلْقًا أَمِ ٱلسَّمَآءُ ۚ بَنَىٰهَا

Jste obtížnější pro stvoření vy, anebo nebe? On je vystavěl,

رَفَعَ سَمْكَهَا فَسَوَّىٰهَا

v klenbu je vyzvedl a vhodně vyrovnal,

وَأَغْطَشَ لَيْلَهَا وَأَخْرَجَ ضُحَىٰهَا

temnotou noc jeho zahalil a jasu dennímu z něho vzejít dal

وَٱلْأَرْضَ بَعْدَ ذَٰلِكَ دَحَىٰهَآ

a zemi posléze rozprostřel,

أَخْرَجَ مِنْهَا مَآءَهَا وَمَرْعَىٰهَا

a aby voda i pastviny na ní vzešly, způsobil

وَٱلْجِبَالَ أَرْسَىٰهَا

a také hory tam zakotvil,

مَتَٰعًۭا لَّكُمْ وَلِأَنْعَٰمِكُمْ

aby užitek v tom pro vás i vaše stáda byl.

فَإِذَا جَآءَتِ ٱلطَّآمَّةُ ٱلْكُبْرَىٰ

A až nadejde ten převrat nesmírný

يَوْمَ يَتَذَكَّرُ ٱلْإِنسَٰنُ مَا سَعَىٰ

v den, kdy člověk si vzpomene na všechno své snažení,

وَبُرِّزَتِ ٱلْجَحِيمُ لِمَن يَرَىٰ

tehdy předvedeno bude peklo tomu, kdo uvidí.

فَأَمَّا مَن طَغَىٰ

Ti, kdož vzpurní byli

وَءَاثَرَ ٱلْحَيَوٰةَ ٱلدُّنْيَا

a život pozemský si oblíbili,

فَإِنَّ ٱلْجَحِيمَ هِىَ ٱلْمَأْوَىٰ

těm věru peklo za útulek připravili.

وَأَمَّا مَنْ خَافَ مَقَامَ رَبِّهِۦ وَنَهَى ٱلنَّفْسَ عَنِ ٱلْهَوَىٰ

Však ten, jenž postavení Pána svého se bál a duši svou před vášní spasil,

فَإِنَّ ٱلْجَنَّةَ هِىَ ٱلْمَأْوَىٰ

ten věru v zahradě rajské svůj bude mít azyl.

يَسْـَٔلُونَكَ عَنِ ٱلسَّاعَةِ أَيَّانَ مُرْسَىٰهَا

Budou se tě na Hodinu, a kdy má nastat, ptát;

فِيمَ أَنتَ مِن ذِكْرَىٰهَآ

proč ty máš se vlastně o ní zmiňovat?

إِلَىٰ رَبِّكَ مُنتَهَىٰهَآ

Vždyť Pánu tvému patří lhůta její konečná!

إِنَّمَآ أَنتَ مُنذِرُ مَن يَخْشَىٰهَا

Ty jen varovatelem jsi toho, jenž obavu z ní má.

كَأَنَّهُمْ يَوْمَ يَرَوْنَهَا لَمْ يَلْبَثُوٓا۟ إِلَّا عَشِيَّةً أَوْ ضُحَىٰهَا

A v den, kdy spatří ji, bude se jim zdát, jako by v hrobech svých víc než večer či jitro nestrávili.