عَمَّ يَتَسَآءَلُونَ

Nač se vzájemně vyptávají?

عَنِ ٱلنَّبَإِ ٱلْعَظِيمِ

Na zvěst nesmírnou,

ٱلَّذِى هُمْ فِيهِ مُخْتَلِفُونَ

o níž se mezi sebou přou.

كَلَّا سَيَعْلَمُونَ

Však pozor, záhy poznají,

ثُمَّ كَلَّا سَيَعْلَمُونَ

a znovu: však pozor, záhy poznají!

أَلَمْ نَجْعَلِ ٱلْأَرْضَ مِهَٰدًۭا

Což zemi jsme jak lože nerozprostřeli

وَٱلْجِبَالَ أَوْتَادًۭا

a hory jejími podpěrami neučinili?

وَخَلَقْنَٰكُمْ أَزْوَٰجًۭا

A v párech jsme vás stvořili

وَجَعَلْنَا نَوْمَكُمْ سُبَاتًۭا

a spánek váš učinili přestávkou

وَجَعَلْنَا ٱلَّيْلَ لِبَاسًۭا

a noc pokrývkou

وَجَعَلْنَا ٱلنَّهَارَ مَعَاشًۭا

a den pro získání obživy jsme vám stanovili

وَبَنَيْنَا فَوْقَكُمْ سَبْعًۭا شِدَادًۭا

a nad vámi sedm pevných postavili

وَجَعَلْنَا سِرَاجًۭا وَهَّاجًۭا

a lampu oslňující tam umístili.

وَأَنزَلْنَا مِنَ ٱلْمُعْصِرَٰتِ مَآءًۭ ثَجَّاجًۭا

A z mračen déšť vytlačujících jsme vodu v hojnosti seslali vám,

لِّنُخْرِجَ بِهِۦ حَبًّۭا وَنَبَاتًۭا

abychom z ní dali vyrůst obilí a rostlinám

وَجَنَّٰتٍ أَلْفَافًا

i hustě zarostlým zahradám.

إِنَّ يَوْمَ ٱلْفَصْلِ كَانَ مِيقَٰتًۭا

Den rozhodnutí věru přijde v čase určeném;

يَوْمَ يُنفَخُ فِى ٱلصُّورِ فَتَأْتُونَ أَفْوَاجًۭا

v ten den na pozoun bude zatroubeno a v zástupech dostavíte se

وَفُتِحَتِ ٱلسَّمَآءُ فَكَانَتْ أَبْوَٰبًۭا

a nebe se otevře a branami stane se

وَسُيِّرَتِ ٱلْجِبَالُ فَكَانَتْ سَرَابًا

a hory se do pohybu dají a budou přeludem.

إِنَّ جَهَنَّمَ كَانَتْ مِرْصَادًۭا

A peklo bude věru na číhané,

لِّلطَّٰغِينَ مَـَٔابًۭا

útulek pro vzpurné,

لَّٰبِثِينَ فِيهَآ أَحْقَابًۭا

a v něm zůstanou věky celé

لَّا يَذُوقُونَ فِيهَا بَرْدًۭا وَلَا شَرَابًا

a chládku tam neokusí ani nápoje

إِلَّا حَمِيمًۭا وَغَسَّاقًۭا

kromě vody vroucí a hnijící,

جَزَآءًۭ وِفَاقًا

což odměnou bude odpovídající.

إِنَّهُمْ كَانُوا۟ لَا يَرْجُونَ حِسَابًۭا

Vždyť oni v zúčtování nedoufali

وَكَذَّبُوا۟ بِـَٔايَٰتِنَا كِذَّابًۭا

a za výmysl Naše znamení lživě prohlašovali,

وَكُلَّ شَىْءٍ أَحْصَيْنَٰهُ كِتَٰبًۭا

však spočítali jsme věc každou a pořídili záznam.

فَذُوقُوا۟ فَلَن نَّزِيدَكُمْ إِلَّا عَذَابًا

"Ochutnejte! Nic než trest dnes nepřidáme vám!"

إِنَّ لِلْمُتَّقِينَ مَفَازًا

Pro bohabojné však je místo blažené,

حَدَآئِقَ وَأَعْنَٰبًۭا

zahrady a sady révy vinné,

وَكَوَاعِبَ أَتْرَابًۭا

dívky s plnými ňadry, věkem s nimi stejné,

وَكَأْسًۭا دِهَاقًۭا

a poháry po okraj naplněné.

لَّا يَسْمَعُونَ فِيهَا لَغْوًۭا وَلَا كِذَّٰبًۭا

Neuslyší tam plané tlachání ani žádné lhaní,

جَزَآءًۭ مِّن رَّبِّكَ عَطَآءً حِسَابًۭا

odměnou od Pána tvého dar to dobře rozpočtený!

رَّبِّ ٱلسَّمَٰوَٰتِ وَٱلْأَرْضِ وَمَا بَيْنَهُمَا ٱلرَّحْمَٰنِ ۖ لَا يَمْلِكُونَ مِنْهُ خِطَابًۭا

Od Pána nebes a země a všeho, co mezi nimi je, Milosrdného, svolené k promluvě nedostanou

يَوْمَ يَقُومُ ٱلرُّوحُ وَٱلْمَلَٰٓئِكَةُ صَفًّۭا ۖ لَّا يَتَكَلَّمُونَ إِلَّا مَنْ أَذِنَ لَهُ ٱلرَّحْمَٰنُ وَقَالَ صَوَابًۭا

V den, kdy duch a andělé stát v řadě budou, nehovoříce - kromě těch, jimž Milosrdný to povolí a kteří jen pravdu pronesou.

ذَٰلِكَ ٱلْيَوْمُ ٱلْحَقُّ ۖ فَمَن شَآءَ ٱتَّخَذَ إِلَىٰ رَبِّهِۦ مَـَٔابًا

Tento den skutečností je a kdo chce, nechť připraví si k Pánu svému cestu;

إِنَّآ أَنذَرْنَٰكُمْ عَذَابًۭا قَرِيبًۭا يَوْمَ يَنظُرُ ٱلْمَرْءُ مَا قَدَّمَتْ يَدَاهُ وَيَقُولُ ٱلْكَافِرُ يَٰلَيْتَنِى كُنتُ تُرَٰبًۢا

a věru varování jsme vám již dali o blízkém trestu v den, kdy člověk spatří, co rukama svýma předtím učinil, a kdy nevěřící zvolá: "Ach, kéž bych jen prachem byl!"